Pohyb bezprostředně po transferu embrya

Osudovou náhodou v mém životě bylo narození  Louisy Brownové , prvního dítěte ze zkumavky v roce 1978. V té době jsem ještě studoval na náchodském Gymnáziu. Úspěch britských odborníků mě fascinoval natolik, že jsem byl přesvědčen, že obor reprodukční medicíny mi je souzen.  K tomu také přispělo jednoroční angažmá v „0-ltém ročníku“ medicíny právě na porodnické a  gynekologické klinice, kde jsem po studiích nastoupil jako vědecký pracovník a učitel mediků.  Toužil jsem po vlastní IVF klinice a mojí neutuchající pílí a zarytostí Střelce  se nakonec sen stal skutečností.  Potvrdil jsem si nejdříve svoje teoretické znalosti jako vedoucí lékař  IVF  v jednom z hradeckých center v letech 1994 -1996 a vtělil je  do reálného klinického a laboratorního světa.  Byl jsem natolik fascinován pozitivními výsledky léčby, že u  prvních dvaceti těhotných žen jsem si osobně odvedl porod  v opočenské porodnici! Vlastní klinika ARLETA nedala na sebe dlouho čekat. Budování reprodukční kliniky s mladším týmem  byla pro mě další životní  zkušeností. Výsledek již můžete posoudit sami. Málokdo z mých vrstevníků může  tvrdit, že se 40 let stále těší do zaměstnání. Nesmírnou oporou, velkým zdrojem síly a nadějí v pokračování  započatého díla jsou pak moje manželka a děti Stella a Viola. Náročnou profesi kompenzuji včelařením a aktivní hrou na klavír a kontrabas.