IVF a pohyb: co ženám doporučuji z pozice IVF koordinátorky

July 2, 2026

10 minutes

IVF a pohyb: co ženám doporučuji z pozice IVF koordinátorky

Když žena vstoupí do IVF léčby, velmi často se její život během pár dní obrátí vzhůru nohama. Najednou začne víc přemýšlet nad tím, co jí, jak spí, jestli se dostatečně šetří a zda náhodou nedělá něco, co by mohlo negativně ovlivnit výsledek léčby. Jednou z častých otázek, které od pacientek slýchám, je právě pohyb.

„Můžu dál cvičit?“ „Mám přestat běhat?“ „Není lepší být úplně v klidu?“

A upřímně — těmto otázkám naprosto rozumím. IVF je pro většinu žen citlivé období plné očekávání, emocí i určité ztráty kontroly nad vlastním tělem. Přirozeně tedy chtějí udělat maximum pro to, aby léčbu podpořily.

Jako IVF koordinátorka ale zároveň vidím, že kolem pohybu během léčby často panují zbytečné obavy. Mnoho žen má pocit, že by během IVF měly téměř přestat normálně fungovat. Ve většině případů to ale není potřeba.

Naopak si myslím, že přiměřený pohyb může být během IVF velmi důležitý. Nejen pro tělo, ale i pro psychiku.

Co se během IVF děje s tělem ženy

Abychom pochopili, proč je někdy potřeba pohyb upravit, je dobré si stručně vysvětlit, co se během IVF v těle vlastně odehrává.

V průběhu hormonální stimulace dochází k růstu většího počtu folikulů ve vaječnících. Ty se tak postupně zvětšují a tělo reaguje na vyšší hladiny hormonů. Některé ženy se cítí téměř bez omezení, jiné popisují tlak v podbřišku, nafouknutí, únavu nebo větší citlivost těla. Právě v této fázi je důležité vnímat individualitu každé pacientky. Neexistuje jedno univerzální doporučení pro všechny.

Často se ale setkávám s tím, že ženy automaticky vyřadí jakýkoliv pohyb ze strachu, že by mohly něco pokazit. Přitom běžná každodenní aktivita nebo lehké cvičení bývají ve většině případů naprosto v pořádku.

IVF neznamená absolutní klidový režim

Jedna z věcí, kterou se snažím klientkám často vysvětlovat, je fakt, že IVF léčba neznamená, že se žena musí na několik týdnů „zastavit“.

Pokud je žena zvyklá na pravidelný pohyb, bývá pro ni náhlé omezení často psychicky náročnější než samotná léčba. Sport a aktivita totiž nejsou jen o fyzické kondici. Pro mnoho žen představují způsob, jak zvládat stres, udržovat si rutinu a cítit se dobře ve vlastním těle. A právě psychická pohoda hraje během IVF obrovskou roli.

Samozřejmě je potřeba přistupovat k pohybu s větší citlivostí než obvykle. IVF není období pro překonávání osobních rekordů nebo extrémní výkony. Ale úplná neaktivita také není automaticky správnou cestou.

Jaký pohyb bývá během IVF vhodný

Za nejvhodnější během IVF považuji především přirozený a klidnější pohyb.

Chůze –

Obyčejná chůze je často podceňovaná, přitom je během léčby ideální. Pomáhá cirkulaci krve, podporuje psychickou pohodu a nezatěžuje organismus nadměrným způsobem. Mnoha ženám doporučuji právě pravidelné procházky. Bez tlaku na výkon, tempo nebo počet kroků.
Jóga a jemné protahování -

Velmi dobře může fungovat i jemná jóga, dechová cvičení nebo lehké protahování. Nejen kvůli tělu, ale i kvůli zklidnění nervového systému. V IVF léčbě bývá psychické napětí často obrovské. Ženy čekají na výsledky, řeší hormony, plánují další kroky a někdy mají pocit, že jejich život stojí jen na jednom datu v kalendáři. Právě vědomý pohyb může pomoci vrátit pozornost zpět k sobě.
Lehké posilování –

Pokud žena pravidelně cvičila ještě před léčbou, většinou není nutné pohyb úplně vysadit. Důležité je ale ubrat intenzitu a vyhnout se vysoké zátěži. Doporučujeme spíše lehčí silový trénink bez velkých vah, bez intenzivních skoků a bez přetěžování středu těla.
Rekreační sport –

Rekreační plavání, klidná jízda na kole nebo nenáročné cvičení mohou být v některých fázích léčby také v pořádku, pokud se žena cítí dobře a nemá od lékaře jiné doporučení. Klíčové je vždy poslouchat vlastní tělo.

Kdy už je naopak potřeba opatrnost

Existují ale situace, kdy je vhodné pohyb výrazně omezit. S postupující stimulací se vaječníky zvětšují a u některých žen může vzniknout vyšší riziko jejich otočení — takzvané torze ovarií. Proto se v pokročilejší fázi stimulace většinou nedoporučují sporty, jako je intenzivní běh, HIIT tréninky, kontaktní sporty, prudké rotace trupu, skákání nebo těžké silové tréninky.

Opatrnost je důležitá také v případě bolesti, výrazného tlaku v podbřišku nebo při riziku hyperstimulačního syndromu.

Po odběru vajíček je potřeba dopřát tělu čas na regeneraci a několik dní fungovat klidněji.

A velmi časté téma je také období po embryotransferu. Mnoho žen má pocit, že po transferu musí pouze ležet a téměř se nehýbat. Ve skutečnosti ale běžný klidový režim obvykle není nutný. Ve většině případů je možné fungovat relativně normálně. Samozřejmě s rozumem a bez extrémní fyzické zátěže.

Psychika během IVF je stejně důležitá jako fyzická stránka

Právě tady podle mě pohyb získává svůj největší význam. IVF léčba není jen medicínský proces. Je to často období velké psychické zátěže, nejistoty a emocí. Ženy bývají pod tlakem, mají strach z neúspěchu a někdy postupně ztrácí důvěru ve vlastní tělo. Pohyb může v tomto období fungovat jako něco známého a stabilního.

Nemusí jít o výkon. Někdy stačí obyčejná procházka, lehké protažení nebo chvíle, kdy žena alespoň na moment přestane přemýšlet nad výsledky, hormony a čekáním.

Ve své praxi často vidím, že ženy, které si během léčby dovolí zůstat alespoň částečně v běžném režimu, zvládají celý proces psychicky lépe.

Co ženám doporučuji nejčastěji

Pokud bych měla shrnout několik základních doporučení, která pacientkám během IVF opakuji nejčastěji, byla by to tato:

nepřestávejte se hýbat úplně,

netlačte na výkon,

poslouchejte své tělo,

nesrovnávejte se s ostatními,

respektujte aktuální fázi léčby,

a pokud si nejste jistá, vždy se poraďte se svým lékařem.

Každá žena prochází IVF jinak. Některé pokračují téměř bez omezení, jiné potřebují větší klid. Ani jedna varianta není špatně.

Můj pohled závěrem

Protože sama miluji pohyb a aktivní životní styl, dobře chápu, jak náročné může být období IVF pro ženy, které byly zvyklé sportovat, cvičit nebo být neustále v pohybu. Zároveň ale z vlastní praxe vidím, že léčba nemusí znamenat úplné odpojení od běžného života. Ve většině případů není cílem tělo zastavit, ale spíš mu vytvořit bezpečné a citlivé podmínky.

Myslím si, že během IVF bychom měly být k sobě o něco vnímavější, méně výkonové a více respektovat signály vlastního těla. A právě pohyb, pokud je zvolen správně, může být jedním z nástrojů, jak si během celé léčby zachovat fyzickou i psychickou rovnováhu. Proto ženám často říkám jednu jednoduchou věc: IVF není zákaz života. Jen období, kdy je potřeba ke svému tělu přistupovat s větší jemností.

IVF praxe