Mám pocit, že dnešní doba je extrémně zahlcená informacemi o zdravém životním stylu. Sociální sítě jsou plné dietních doporučení, suplementů, detoxů a „triků na plodnost“. Pacienti pak často přicházejí s pocitem, že pokud nejí dokonale, dělají něco špatně.
Jenže lidské tělo takhle jednoduše nefunguje. Neplodnost nevzniká kvůli jedné kávě, jedné pizze nebo skleničce vína. Stejně tak ji nevyřeší jedna superpotravina nebo drahý doplněk stravy. Mnohem důležitější je dlouhodobé prostředí, ve kterém organismus funguje.
Jedním z nejzajímavějších témat posledních let je střevní mikrobiom. Dnes už víme, že střevo není jen orgán na trávení. Je propojené s imunitou, hormony i mozkem prostřednictvím tzv. osy střevo–mozek.
A protože reprodukční systém je extrémně citlivý na hormonální i zánětlivé změny v organismu, začíná být jasné, proč se o mikrobiomu tolik mluví i v IVF. Neznamená to, že existuje „reprodukční dieta“, která všechno vyřeší. Ale čím dál více studií ukazuje, že pestrá strava bohatá na vlákninu, kvalitní potraviny a fermentované výrobky může pozitivně ovlivňovat celkové prostředí organismu.
A mně osobně na tom přijde fascinující jedna věc: že někdy mají největší význam právě ty nejzákladnější věci. Ne drahé biohacky. Ne extrémy. Ale obyčejné kvalitní jídlo, pravidelnost a péče o vlastní tělo.
V poslední době se hodně mluví o fermentovaných potravinách — kefírech, kvalitních jogurtech, kysaném zelí nebo kimchi. A není to jen trend.
Tyto potraviny obsahují bakterie a látky, které mohou podporovat zdravý mikrobiom a ovlivňovat zánětlivé procesy v těle. A právě chronický nízkoúrovňový zánět je něco, co u pacientů s PCOS/PMOS, obezitou nebo endometriózou řešíme velmi často.
Zároveň mám ale pocit, že bychom někdy měli ubrat na složitosti a vrátit se k normálnosti. Nemyslím si, že zdraví stojí na exotických superpotravinách nebo perfektním jídelníčku. Spíš na dlouhodobé rovnováze. Na tom, že většinu času jíme skutečné jídlo. Že si umíme sednout k obědu bez stresu. Že tělo nevnímáme jen jako projekt, který musí neustále podávat výkon.
Naopak čím dál více se ukazuje, že největším problémem nejsou jednotlivé potraviny, ale celkový charakter moderní stravy. Ultra-zpracované výrobky, tedy průmyslově vyráběná jídla plná aditiv, cukrů, emulgátorů a nekvalitních tuků, jsou spojovány s chronickým zánětem, inzulinovou rezistencí, obezitou i poruchami mikrobiomu. A právě to jsou faktory, které mají přímý dopad na plodnost.
Někdy mám pocit, že jsme jako společnost začali jíst věci, které už mají s původním jídlem jen velmi málo společného. A organismus na to reaguje. Ne okamžitě. Ale dlouhodobě.
Velké téma je samozřejmě také hmotnost. A myslím si, že je důležité o ní mluvit citlivě. Ano, vyšší množství viscerálního tuku může negativně ovlivňovat hormonální prostředí i úspěšnost IVF. Současně ale vídám pacientky, které jsou na sebe obrovsky přísné, neustále drží diety a jejich vztah k jídlu je plný stresu a pocitu selhání.
Někdy mám pocit, že ženy dnes nesou obrovský tlak být: úspěšné, výkonné, štíhlé, klidné, fertilní, a ideálně všechno současně. Jenže reprodukční medicína by měla být i o lidskosti. Nejen o číslech, BMI a laboratorních hodnotách.
Když se nás pacienti ptají, co je pro plodnost nejdůležitější, odpověď bývá vlastně překvapivě obyčejná: jezte co nejvíce skutečné jídlo, spěte, hýbejte se, snažte se mít stabilní režim, a nebuďte na sebe neustále tak tvrdí. Protože dle mého názoru, není zdravý životní styl o restrikci, ale o péči. A možná právě to je něco, co v dnešní době potřebujeme slyšet nejvíc.
Zdroje a odborné reference
1 - Park K.Y. et al. Health benefits of kimchi (Korean fermented vegetables) as a probiotic food. Journal of Medicinal Food.2013
2 - Masi A.C. et al. The gut microbiome in obesity and response to dietary and pharmacological interventions. Cell Reports Medicine. 2026
3 - Salmon A. Hidden complexity in healthy eating: what changed in 2026? Medscape. January 9, 2026.
