Nízká porodnost není jen ekonomický problém. Je to výzva pro medicínu i civilizaci

Když jsem na konci 80. let začínal v oboru reprodukční medicíny, šlo o okrajový, téměř experimentální směr. Dnes je situace jiná. Reprodukční medicína se postupně stává jedním z nástrojů, jak reagovat na zásadní demografickou změnu, která ovlivňuje ekonomiku i budoucnost společnosti.

Česká republika dnes čelí historicky nejnižší porodnosti – v roce 2025 se narodilo necelých 78 tisíc dětí, zatímco ještě v roce 2015 to bylo téměř 111 tisíc. Úhrnná plodnost klesla na zhruba 1,3 dítěte na ženu. Důsledkem je stárnutí populace, tlak na důchodový systém i nedostatek lidí v produktivním věku.

Umělé oplodnění (IVF) dnes již není okrajovým řešením. V Evropě se díky asistované reprodukci rodí přibližně 5–10 % všech dětí a tento podíl dále roste. Česká republika patří díky kvalitě péče, zkušenosti lékařů a moderním technologiím mezi významná centra v této oblasti – a zároveň je vyhledávanou destinací i pro zahraniční pacienty.

Pokud bude pokračovat trend odkládání rodičovství, může se během následujících desetiletí podíl dětí narozených díky IVF zvýšit až na 15 % a více. Reprodukční medicína se tak postupně stává strukturální součástí reprodukce společnosti.

Rodičovství se stále více posouvá do vyššího věku. Ekonomické a sociální faktory – vzdělání, kariéra, dostupnost bydlení – vedou k tomu, že první dítě přichází často až po třicítce.

V praxi pak vidíme častý paradox: biologické možnosti se blíží svému limitu, zatímco subjektivní pocit „ještě je čas“ přetrvává. Biologie však nevyjednává. Úspěšnost IVF s věkem klesá a po čtyřicítce výrazně klesá.

Nová realita: změna rodiny i klientů

Současně roste důvěra v medicínu – někdy až přehnaně. Asistovaná reprodukce může pomoci, ale nedokáže plně nahradit biologii.

Na druhou stranu se obor výrazně posouvá technologicky. Moderní metody, včetně genetického testování embryí (PGT), umožňují snížit riziko závažných vrozených onemocnění a zvyšují šanci na narození zdravého dítěte v zatížených rodinách.

Reprodukční medicína tak dnes není jen o tom „získat dítě“, ale i o kvalitě budoucí generace.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podpora asistované reprodukce může být strategickou investicí. Například Izrael nebo Polsko aktivně financují IVF programy jako součást demografické politiky.

Z makroekonomického pohledu je totiž každé narozené dítě nejen naplněním osobního příběhu, ale i budoucím účastníkem ekonomiky.

Možná nejde jen o to, kolik dětí se rodí. Klíčová otázka zní:
Jaký smysl dává dnešní společnost rodičovství?
Reprodukční medicína může pomoci překlenout biologické limity. Nemůže však nahradit rozhodnutí společnosti, zda chce mít budoucnost.

Klinika ARLETA patří mezi zavedená centra asistované reprodukce v České republice. Zaměřuje se na individuální přístup, moderní technologie a komplexní péči o pacienty včetně pokročilých metod IVF a genetické diagnostiky.